autor: David Svoboda, LL.M., advokát v České republice a současně Solicitor of the Senior Courts of England and Wales
posl. aktualizace dne 14. 7. 2023
Na úvod zde vymezujeme základní pojmy a to pojem „obchodní korporace“ a pojem „company„.
Pojem obchodní korporace výslovně vymezil v českém právním řádu až zákon o obchodních korporacích („ZOK„), který v ust. § 1 odst. 1 uvádí, že:
„Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnost“) a družstva.“
Mezi obchodní společnosti řadí ZOK veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.
Do kategorie družstev řadí ZOK jen družstvo a evropskou družstevní společnost.
Důležité však je, že obchodní korporace jsou právnické osoby, tedy samostatné subjekty práva, narozdíl například od „společnosti“ (jak toto dříve „sdružení“ osob označuje nový občanský zákoník v ust. § 2716)
Obchodní korporace mají v Anglii jednoduché označení “companies“ a zatímco klíčovým předpisem obchodních korporací v ČR je ZOK v Anglii najdeme stěžejní úpravu v Companies Act 2006 (s 1. (1) CA 2006).
Nejjednodušším způsobem podnikání je forma tzv. živnostenského podnikání. Hlavní výhodou je absence administrativní zátěže a hlavní nevýhodou zřejmě osobní odpovědnost za dluhy z podnikání (na rozdíl od kapitálových společností).
(Detailněji k živnostenskému podnikání například i Černá S, Štenglová, I. Pelikánová, I., Dědič, J. a kolektiv, Obchodní právo – podnikatel, podnikání, závazky s účastí podnikatele, 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. str. 131 a násl.)
Pokud v Anglii podnikám jako fyzická osoba, budu označován jako “Sole trader“ (obdobná úprava jako v ČR).
Veřejná obchodní společnost bývá označována za „čistou formu osobní společnosti“ (str. 95, Černá S, Štenglová, I. Pelikánová, I a kol., Právo obchodních korporací, 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015), protože je primárně tvořena svými členy, kteří ručí za dluhy společnosti a nemají nutně ze zákona vkladovou povinnost (jako u sro).
Na rozdíl od „společnosti“ (pojem dle nového občanského zákoníku) však má právní subjektivitu, je právnickou osobou a vstupuje tak do právních jednání (může být žalována apod.).
Základním rysem této společnosti je účast alespoň 2 lidí a neomezené ručení těchto společníků za dluhy společnosti společně a nerozdílně.
Každý společník je pak současně statutárním orgánem společnosti, ale mohou si sjednat, že statutárním orgánem bude (resp. budou) jen někteří z nich. Hlas každého společníka pak má (pokud si nestanoví jinak) stejnou váhu.
Za obdobu veřejné obchodní společnosti v Anglii můžeme označit “unlimited company“. Tato je definována následovně:
“a company without any limit in its constitution on the liability of its members” (CA 2006, s. 3(4) CA 2006).
„Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“).“ (§ 118 odst. 1 ZOK)
Komanditní společnost může být označena za jakousi modifikaci veřejné obchodní společnosti. Osobní povaha této společnosti je obsažena v roli komplementáře, který stejně jako společník VOS nemá ze zákona vkladovou povinnost, ale ručí neomezeně za dluhy. Komplementář také komanditní společnosti obchodně vede – tedy tvoří její statutární orgán (§ 125 ZOK).
Komandista má vkladovou povinnost a jeho ručení za dluhy společnosti závisí na rozsahu splacení komanditní sumy, příp. výší komanditní sumy (§ 122 ZOK a § 129 odst. 1 ZOK).
Za obdobu komanditní společnosti bychom v Anglii mohli označit Limited Partnership, který se řídí zákonem Partnership Act 1907. Tyto se musí registrovat u Companies House.
Stejně jako u komanditní společnosti zde najdeme “limited partners“ vedle “general partners”, kteří mají neomezenou odpovědnost za dluhy.
Stejně jako u komanditní společnosti platí, že omezeně ručící člen (komandista) se nepodílí na obchodním vedení společnosti (není členem statutárního orgánu).
V Anglii bývá tento používán jako poměrně specializovaný „vehikl“ zejména u investic do rizikového kapitálu (venture capital investment).
Mezi hlavní výhodu sro patří omezená odpovědnost zakladatelů společnosti za dluhy vzniklé z podnikání. Tito ručí za dluhy (závazky) společnosti jen co do výše svých nesplacených vkladů do s.r.o (nesplacený podíl na základním kapitálu společnosti).
Hlavním předmětem činnosti s.r.o bývá podnikání. Není to však nutné – z privatizace známe například i sro, která jen spravují majetek (nemovitost) pro své podílníky.
Společnost s ručením omezeným je samostatnou právní osobou oddělenou od fyzických osob, které ji řídí (princip tzv. seperate legal personality, který je v Anglii detailně rozpracován v judikatuře case law, nejznáměji v případu Salomon v A Salomon and Co Ltd, 1897, AC 22).
To je i její hlavní výhodou – pokud chce někdo žalovat škodu způsobenou SRO, musí žalovat samo SRO, nikoliv její členy (pokud z tohoto není nějaké výjimka, jako je například závazek zakladatelů k osobnímu ručení za dluhy).
Jednatelé společnosti s ručením omezeným mohou přijímat mnohem větší rizika, než by si třeba dovolili jako samostatné fyzické osoby a to proto, že neručí za závazky společnosti apriori oni jako fyzické osoby (ale ručí jen majetkem společnosti). Mají však povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a mohou za určitých podmínek odpovídat z výkonu své funkce i svým osobním majetkem.
Rovněž známe v určitých případech prolomení fikce principu oddělenosti právní osobnosti právnické osoby od jejích členů – tzv. „piercing the corporate veil“, ale to pouze za velmi specifických podmínek zpravidla vysoce neetického zneužití právnické osoby k vyhnutí se odpovědnosti z již vzniklých závazků. (Blíže k piercing the corporate veil v Anglickém právu: Hannigan, B.M. (2021) Company law. Oxford: Oxford University Press, strana 40 a násl.)
Obecně platí, že korporátní závoj může být odkryt jen v případě, že osoba má existující závazek (existing legal obligation), kterou vědomě zmaří nebo se jinak vyhne jejímu výkonu (Prest v Petrodel Resource Limited and other, 2013, UKSC 34.)
V ČR je prolomení korporátního závoje méně rozpracované, ale ani zde nelze vyloučit aplikaci v praxi (viz například diplomová práce)
Základní definice “company limited by shares“ je obdobná té definici společnosti s ručením omezeným (§ 132 odst. 1 ZOK):
“If their liability is limited to the amount, if any, unpaid on the shares held by them, the company is “limited by shares”.“ (CA 2006, s. 3(2))
méně soukromí: povinnost zveřejňovat velkou část informací o společnosti ve veřejných rejstřících (účetní závěrky aj.)
V Anglii a ČR nemůžeme úpravu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti zcela srovnávat. V základním vymezení se v Anglii společnosti liší podle toho, zda se jedná o private nebo public company.
Public companies mohou své akcie (shares) nabízet veřejnosti, zatímco private companies toto dělat nesmí (s. 755 CA 2006).
Private companies však mohou podíly nabízet osobám již spojeným se společností nebo určitým vybraným jednotlivcům, ale nesmí se obracet se svými nabídkami na veřejnost (nebo sekci veřejnosti) jako takovou (znění zákazu, viz s 756 CA 2006).
Toto striktní rozlišení v českém právním řádu neznáme, proto i jednoduché překlady mezi českým sro a akciovou společnosti v ČR a UK nejsou možné (nejen z tohoto důvodu).
Akciová společnost pak bývá označována za „čistou formu kapitálové společnosti“. Akcent je totiž kladen na kapitálový přínos společníka, a ne jeho osobní vlastnosti a schopnosti (jeho nasazení ve prospěch společnosti, jako je tomu u osobních společností).
Výhody:
Nevýhody:
Minimální základní kapitál v ČR = 2.000.000,- Kč nebo 80.000,- EUR (§246 odst. 2 ZOK).
Minimální základní kapitál v UK = 50.000,- £ (s. 761 and 763 CA 2006)
Jak vidíme na výčtu níže, zdaleka nejpopulárnější jsou (stejně jako v ČR) společnosti s omezenou odpovědností (s.r.o. a a.s.).
Companies Limited by shares (zahrnuje jak private tak i public): 4,410,236
Limited Liability Partnership (LLP): 49,676
Limited Partnership (LP): 54,604
Unlimited Company: 4,023
Zdroj: (Companies House, Companies Register Activity in the UK 2020-21) Table A2.
Hannigan, B.M. (2021) Company law. Oxford: Oxford University Press.
https://estore.law.ac.uk/hk/business-law-and-practice
Černá S, Štenglová, I. Pelikánová, I., Dědič, J. a kolektiv, Obchodní právo – podnikatel, podnikání, závazky s účastí podnikatele, 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016
Černá S, Štenglová, I. Pelikánová, I a kol., Právo obchodních korporací, 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015