Odvolání se (v případě civilního sporu) podává ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku proti němuž směruje. 

Kam se podává?

Odvolání se podává soudu druhého stupně (v případě, že byl v prvním stupni příslušný okresní soud, pak krajskému soudu, v případě, že byl příslušný Městský soud, pak Vrchnímu) prostřednictvím soudu prvého stupně.

Co musí odvolání obsahovat?

Odvolání musí obsahovat (dle ust. § 205 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „osř„)

obecné náležitosti, tj.:

– komu je určeno,

– kdo jej činí,

-které věci se týká a co sleduje,

– musí být podepsáno a datováno (povinnost podpisu neplatí, pokud podáváme z datové schránky účastníka řízení nebo jeho advokáta).

Dále i: 

– proti jakému rozhodnutí směruje (označení jednacím číslem („č.j.“) a datem vydání rozhodnutí)

– v jakém rozsahu se napadá (vyjmenování výroků soudu nebo označení, že napadáme všechny výroky soudu),

– v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod), 

– čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). 

Blanketové odvolání

Pokud z nějakého důvodu nestíháme v rámci odvolací lhůty podat plně odůvodněné odvolání, je možné v rámci odvolací lhůty podat i jen pouze tzv. blanketové odvolání – tedy odvolání, které obsahuje veškeré náležitosti uvedené shora, ale chybí v něm specifikace odvolacích důvodů. (postup aprobovaný i Ústavním soudem například v II.ÚS 142/99 ze dne 25. 10. 1999). 

Klíčové je si uvědomit, že rozsah odvolání (tedy jaké výroky odvoláním napadáme) je možné měnit jen po dobu trvání lhůty k odvolání (§ 205 odst. 4 osř)! Pokud si tedy nejsme jisti, zda chceme napadnout všechny výroky, je pro jistotu lepší v blanketovém odvolání napadnout výroky všechny. 

Můžeme totiž vždy i po uplynutí lhůty pro odvolání vzít částečně zpět naše odvolání proti některému z výroků soudu, ale nemůžeme po uplynutí odvolací lhůty rozsah rozšiřovat o další výroky (pokud tento napadnout následně nechceme, jedná se o částečné zpětvzetí odvolání)!

Zato odvolací návrhy i odvolací důvody můžeme měnit i po uplynutí lhůty k odvolání (§ 205 odst. 3 osř).

Uhrazení soudního poplatku (!)

Za podání odvolání v civilním (sporném) soudním řízení je nutné uhradit soudní poplatek. Povinnost uhradit soudní poplatek je nutné si poměrně bedlivě hlídat, protože neuhrazení soudního poplatku hrozí zastavením soudního řízení (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Pokud účastník řízení sám poplatek splatný podáním odvolání v plné výší z vlastní iniciativy neuhradí (zpravidla vylepením kolkových známek v případě písemného podání), musí jej soud vyzvat k zaplacení poplatku ve lhůtě, kterou stanoví a poučí jej, že nezaplatí-li poplatek ve lhůtě, bude řízení zastaveno. Soud poskytne lhůtu alespoň 15 dnů k zaplacení soudního poplatku (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Souhlasíte s rozsudek ale nesouhlasíte s výrokem o nákladech řízení? 

Je možné jen samostatně napadnout výrok o nákladech řízení. Ostatní (ani jedním z účastníků nenapadnuté výroky rozsudku) mohou nabýt nezávislé právní moci.